Manuální režim

Při použití poloautomatických režimů s prioritou expozice nebo s prioritou clony jsme volili vždy pro nás nejdůležitější parametr, případně provedli kompenzaci expozice. Fotoaparát poté pro nás vhodně zvolil druhý parametr.

Naproti tomu manuální režim vyžaduje zadání doby expozice i hodnotu clony a automatika pro dané nastavení a podmínky vypočítá a zobrazí hodnotu kompenzace expozice. Tak může i méně zkušený fotograf pořídit správně exponovanou fotografii.

Nevýhody pro manuální režim

Protože manuální režim vyžaduje zadání obou parametrů, které mají zásadní vliv na expozici, může být takové fotografování obtížné, obzvláště pro méně zkušené fotografy. I pokud máte nějaké zkušenosti, může být fotografování při rychle se měnících podmínkách obtížné, obzvlášť pokud potřebujete snímky pořizovat velmi rychle.

Rozhodně bych nedoporučoval manuální režim v případě, že občas fotografujete na slunci a hned zase ve stínu a potřebujete scénu zachytit ve chvíli, kdy se něco zajímavého děje.

Výhody pro manuální režim

Naopak velmi dobře lze tento režim využít při fotografování v ateliéru či jiných konstantních podmínkách, pokud využijete naprostou kontrolu nad expozicí a máte na nastavování dostatek času.

Dále se může hodit, pokud chcete vyfotografovat snímek při nějaké přesné hodnotě clony a zároveň mít přehled o době expozice a míra podexponování pro vás není tak zásadní.

Pro tyto důvody používám manuální režim například při fotografování nočních scén (například krajiny či oblohy), kdy chci mít delší dobu expozice a zároveň konkrétní hodnotu clony kvůli hloubce ostrosti. V takovém případě je pro mě důležitější možnost nastavit delší dobu expozice a optimální hodnotu clony více, než jak výrazně se obraz zesvětlí.

Příkladem takové fotografie budiž snímek dole, patřící mezi mé oblíbené. Kvůli zachycení pohybu hvězd po obloze jsem zvolil delší dobu expozice a clonu jsem nechal minimální, abych dosáhl menší hloubky ostrosti.